Proč mám také důvod pomáhat
Poprvé jsem se setkala s rakovinou prsu před více než dvaceti lety, když jí onemocněla moje kolegyně v zaměstnání Jana. Chodily jsme kolem ní po špičkách, nevěděly jsme, jak se k ní máme chovat, zda o nemoci hovořit, nebo se tomu tématu vyhýbat. Časem se na její nemoc pozapomnělo a jednali jsme s ní jako s docela zdravou. Pak jsem změnila zaměstnání a spolu jsme se vídaly jen velmi málo. Přišel však rok 1997 a rána jako z čistého nebe! Zjištěná diagnóza u mne – rakovina prsu! Co teď? Komu se svěřit? U koho hledat pomoc? Rodina mne samozřejmě podpoří, ale potřebuji někoho, kdo tím vším také prošel. Napadla mne Jana. Má to vše za sebou a při její veselé povaze jsme ani nebraly na vědomí, že je nemocná. První, komu jsem se tedy svěřila, byla ona. A nezklamala jsem se. Již jen to, že ona vše překonala, mi dodávalo sílu a v podstatě jsem si nepřipouštěla, že by to mohlo skončit špatně. Tím pádem si myslím, že i rodinu jsem svými starostmi a projevy obav zatěžovala méně.
Hned, jak jsem ukončila léčení, mne Jana přivedla do sdružení žen se stejnou diagnózou. Nejprve až do Brna mezi Diany a poté do Ligy proti rakovině v Hradci Králové. Po založení Mammahelp centra v Hradci jsem začala pracovat jako laická terapeutka. S Janou jsme se během mé léčby velice sblížily a naše přátelství se stále víc prohlubovalo. Jezdily jsme spolu každý rok na rekondice, podnikaly spolu výlety a účastnily se akcí, pořádaných Mammahelpem a Ligou.
Před třemi roky zasáhl osud opět u ní. Nastala recidiva, se kterou statečně bojovala. Ani tentokrát nás nezatěžovala svými stesky a nářky. Byla stále veselá a plná optimismu. Tentokrát bohužel ani její optimismus a pevná vůle nepomohly. 15. ledna jsme se s ní naposledy rozloučily.
Nikdy nezapomenu na její vnitřní sílu, s níž bojovala se svou nemocí a předávala ji i nám všem kolem sebe. Je pro mne vzorem nejen při řešení mých vlastních problémů, ale také příkladem, jak je možné pomáhat druhým unést to těžké břímě nemoci. O to se teď pokouším já sama při svých rozhovorech s klientkami Mammahelp centra v Hradci. A mám při tom pocit, že tím splácím i její pomoc a předávám dál její poselství víry, naděje a životní síly.
Jana z Hradce Králové
nahoru
