O asertivitě
První přednáška v letošním roce překonala naše očekávání. Všechny jsme asi věděly, že asertivní nejsme a popravdě jsme ani neměly moc reálnou představu co to doopravdy znamená. Pan PhDr. Tomáš Novák nám nejen zajímavou a vtipnou formou objasnil principy asertivity, ale opravdu názorně předvedl, jak reagovat, odpovídat na kritiku, ať oprávněnou, nebo útočnou, jak dosáhnout svého cíle tak, aby nebylo nikomu ublíženo. Musíme uznat, že dostat z nás asertivní odpověď bylo asi dost těžké.
Hltaly jsme každé jeho slovo a brzy si nás získal i svým zvláštním humorem. Ani jsme se nenadály a dvě hodiny utekly jako voda. Nakonec jsme se s panem doktorem dohodly, že když se nás domluví aspoň deset, mohl by s námi udělat kurz asertivity. Podle bezprostředních ohlasů to vypadá, že nás bude i víc. Mohou se zapojit i naši známí, manželé nebo kamarádky. Což je určitě vhodnější, než kdybychom utvořily uzavřenou skupinu pacientek.
Doufám, že se opravdu domluvíme a moc se těším, až to "vypukne“.
Na začátku jsme měly přece jen trochu zkreslené představy, co to vlastně asertivita je. Dá se říct, že je to komunikace bez agrese, vědomí cíle, klid v krizi, radost z úspěchu, vypořádání se s kritikou, odpovědnost za sebe a naslouchání druhým.
Během prvních lekcí nám PhDr. Tomáš Novák objasnil některé pojmy a pocity, které v nás vyvolává agrese druhých vůči nám. Mohou to být například pocit ohrožení, rozzlobení, vylekání, rezervovanost, ale i pomstychtivost. Začaly jsme listinou asertivních práv, mluví celkem výstižně.
Listina asertivních práv:
- mít a vyjadřovat názory odlišné od druhých lidí
- být vyslechnut a brán vážně
- právo na chybu
- právo na změnu názoru
- právo nevědět vše
- právo posoudit, zda jsme zodpovědní za problémy druhých
- právo říct ne
- právo říct je mi to jedno
Zjistily jsme, že agrese může být i nepřímá a pasivní.
Nepřímá agrese se může projevovat jako jízlivost, manipulace s lidmi, vzdechy, vydírání apod. Pokud je proti nám používán tento druh agrese, pociťujeme rozpačitost, vzdor, frustrace.
Pasivní agrese může mít podobu sebelítosti, naříkání, mučednického postoje a deprese. Tento druh agrese vůči nám na nás může působit ztrátou motivace, nedostatkem důvěry, ochablostí a neklidem.
Asertivita je klidná reakce na odmítnutí a schopnost dokázat klidně zdůvodnit své právo. Stejně jako my, tak i ostatní mají právo cokoliv odmítnout a není třeba v tom hledat nic osobního.
Myslím, že pro začátek to stačí. Pokud se nad tím zamyslíte a zapamatujete si listinu asertivních práv, už jste na dobrém začátku. Ale nemyslete si, není to vůbec snadné jednat asertivně, a už vůbec ne takto myslet. Dokladem toho je i s jistou nadsázkou pronesený výrok PhDr. Tomáše Nováka, který jednou řekl, že je smutné, že po čtvrté lekci asertivity ho uvrhneme pravděpodobně do deprese, že je špatný učitel, když z nás nemůže dostat kloudnou asertivní odpověď. Snad je z této poznámky zřejmé, že každá lekce probíhá i v příjemné pohodě a občas se i pořádně nasmějeme.
Na závěr věta, kterou jsem si zapamatovala a pomáhá mi: Nezaplevelovat sdělení omluvou, vysvětlováním, ale vycházet z toho, že na to mám právo, a nesledovat dobrý pocit, ale zjistit co opravdu chceme.
No vlastně ještě jedna věta: Preferovat svůj pocit před pocity druhých!
Z kurzu asertivity, vedeného PhDr. Tomášem Novákem
Jana Zrnečková
