Ohlasy na rodinný víkend Říct to dětem

V listopadu proběhl již druhý úspěšný pobyt víkendu s dětmi, jejichž maminka se léčí či léčila s rakovinou prsu, v rámci projektu Říct to dětem. Z šesti rodin byly s námi v Řevnicích čtyři poprvé a poradnu s paní psycholožkou Mgr. Marií Zemanovou využilo hned na místě pět žen. Všech deset dětí spojovala nemoc maminky – rakovina prsu. Možná i proto se mezi sebou tak rychle skamarádily. Spolu si hrály, malovaly, chodily na procházky, navštívily Muzeum betlémů a přitom si i vyměňovaly nenásilně své zkušenosti a pocity. Maminky byly moc rády, že mohly své zážitky na toto téma sdílet s ostatními. Ze zpětné vazby rodičů víme, že když děti přijely z pobytu domů, tak z nich spadla úzkost a strach.

Jedním z častých témat však během víkendu byla komunikace učitelek s dětmi o maminčině nemoci. Učitelky často neví, jak se mají k dětem chovat.

Pro představu jeden z příběhů, který jistě není výjimkou. Paní učitelka začala chválit jednu z žákyň, když zjistila, že je její maminka vážně nemocná, aby jí usnadnila těžkou situaci a zvedla jí sebevědomí. Její spolužáci na to velmi rychle reagovali způsobem „to stačí, že máš nemocnou mámu, a už kolem tebe všichni skáčou.“

A co nám napsala jedna z maminek, Ilona?

„Víkend v Řevnicích se mě i Lucince moc líbil. Poznala jsem tam fajn rodiny, se kterými jsem si mohla popovídat o stejných věcech, které potkaly mě. Myslím, že mi to psychicky pomohlo. Z člověka opadne taková nervozita, mluvit před ostatními, protože v tom není sám. Víkend byl pro mě i dcerku užitečný. Moc se mi tam líbilo, ráda na to vzpomínám.“

A paní Markéta, která se na pobyt přihlásila už podruhé?

„Těžké onemocnění, jako je rakovina prsu, vždy zasáhne do chodu a pocitů v rodině. A to vždy negativně a tím spíš, když jde o zdraví tvůrce domácí pohody a udržovatele tepla rodinného krbu – maminky. Dospělí jsou mnohdy životem trénovaní vyrovnávat se s nastalými situacemi, a přesto je tato událost mnohdy výrazně psychicky zasáhne. Děti zatím žádný trénink nemají a je to zákonitě pro ně mnohem těžší.

Taková setkání, jako byl letošní víkend v Řevnicích, dávají rodinám možnost si popovídat otevřeně nejen s lékaři a psychology, ale také mezi sebou. Každá rodina svou situaci prožívá po svém a nachází se v jiné fázi vyrovnávání se s novou zkušeností. Proto je pro nás příjemné a přínosné setkávat se s ostatními a nacházet si v jejich životech pozitivní impulsy. A současně je moc příjemné sledovat, že sami jste někomu vzorem. Opravdu dojemné je poznání, že i děti mezi sebou si pomáhají. Už jen tím, že zjišťují, že nejsou samy, kdo mají nemocnou maminku a že ty ostatní děti neztrácejí úsměv, hravost a radost. Toto my jsme letos zažili, tak jsme naše setkání vnímali, takto se nám to líbí. Přijímat a zároveň pomáhat v jeden okamžik má pro mě a mojí rodinu obrovský lidský rozměr.“

A Paní Herinková…

„Těžké onemocnění, jako je rakovina prsu, vždy zasáhne do chodu a pocitů v rodině. A to vždy negativně a tím spíš, když jde o zdraví tvůrce domácí pohody a udržovatele tepla rodinného krbu – maminky. Dospělí jsou mnohdy životem trénovaní vyrovnávat se nastalými situacemi, a přesto je tato událost mnohdy výrazně psychicky zasáhne. Děti zatím žádný trénink nemají a je to zákonitě pro ně mnohem těžší.

Pravidelná setkání v rámci projektu Jak to říci dětem dávají rodinám možnost si popovídat otevřeně nejen s lékaři a psychology, ale také mezi sebou. Každá rodina svou situaci prožívá po svém a nachází se v jiné fázi vyrovnávání se s novou zkušeností. Proto je pro nás příjemné a přínosné setkávat se s ostatními a nacházet si v jejich životech pozitivní impulsy. A současně je moc příjemné sledovat, že sami jste někomu vzorem. Opravdu dojemné je poznání, že i děti mezi sebou si pomáhají. Už jen tím, že zjišťují, že nejsou samy, kdo mají nemocnou maminku a že ty ostatní děti neztrácejí úsměv, hravost a radost. Toto my jsme letos zažili, takto my jsme naše setkání vnímali, takto se nám to líbí.

Přijímat a zároveň pomáhat v jeden okamžik má pro mě a mojí rodinu obrovský lidský rozměr.“

Renata H. se nám zase svěřila:

„Setkání s rodinami, které prošly, nebo právě procházejí náročným obdobím spojeným s onemocněním jednoho z rodičů, je vždycky užitečné. Nejen, že si my dospělí můžeme předávat zkušenosti a vzájemně se podpořit, ale především naše děti velmi dobře vnímají, že v tom nejsme sami. Že podobné trápení mají i v jiných rodinách a že když rodina drží po spolu, tak má neuvěřitelnou sílu.

Pro mne bylo letošní setkání zajímavé i v tom, že jsem mohla zpětně zhodnotit, jak nám osobně projekt Říct to dětem a především paní psycholožka Marie Zemanová pomohli. Viděla jsem změnu, kterou moje dcera od loňského setkání prošla. Zatímco loni byla uzavřená a nazlobená na celý svět, letos byla plná radosti a energie, přesně taková, jako před mým onemocněním. Díky těmto setkáním jsme pochopili, že dětská psychika je stejně zranitelná, nebo spíše zranitelnější, než psychika dospělého člověka a zaslouží si proto mimořádnou péči. Proto jsem byla také ráda, že jsem tuto svou zkušenost mohla předat také novým pacientkám, které jsem na pobytu poznala. Byly to prostě báječně strávené dny s úžasnými lidmi a děkuji všem, kteří přispěli k tomu, aby se celé setkání mohlo zrealizovat.“

Paní Ilona Fenclová:

„S  rakovinou prsu se léčím 7 měsíců. S manželem máme celkem tři děti, dvě již dospělé a 7letého syna.

Dostala jsem možnost jet na víkendový pobyt pro rodiny s dětmi v Řevnicích u Prahy. Setkání s rodinami, které se musejí také poprat s touto nemocí, bylo pro nás v mnoha ohledech přínosné. Velmi bych chtěla poděkovat za přítomnost paní psycholožky a možnost, kromě diskuze s rodiči, si s ní během celého pobytu i individuálně popovídat. Víkend byl velmi hezky zorganizován, byl pestrý, měl nabitý program a bylo skvěle postaráno i o děti. Tímto bych chtěla poděkovat náhradním, hlídacím babičkám.

I když je moje zkušenost s touto nemocí stále ještě čerstvá a chvilkami bylo  pro mě těžké o tom mluvit, tak tohle setkání nám mnoho dalo. Hlavně způsob, jak o této nemoci mluvit s našimi dětmi. Náš velký obdiv patří rodinám, které jsme poznali a které se dokázaly s touto zákeřnou nemocí tak statečně poprat.

I manžel, který tam jel s námi, říká: Tohle setkání mě inspirovalo k ještě větší podpoře mé manželky“.

Moc děkujeme rodinám za účast a těšíme se další víkendy rodin s dětmi, abychom tak mohli pomoci zase dalším,  kteří se ocitli v této obtížně životní situaci.

Vaše mammahelpky