Rekondiční pobyt v Rožnově pod Rahoštěm
...z Rožnova pozdravy posíláme, pod deštník se schováváme.
Kolem sebe máme mlhu a na teploměru skoro nulu.
Dovolila jsem Vám napsat kousek pozdravu, který jsem posílala na pohlednicích. A věřte, že to byla pravda. Časté přeháňky a stále klesající s teplota vzduchu nás provázely až do čtvrtka. Předpověď počasí, kterou jsem v televizi denně s nadějí sledovala, mimořádně nezklamala!!! Ale nám to na náladě neubralo. Každé ráno jsme si se svěží a usměvavou cvičitelkou Katkou protáhly příjemně tělo, posnídaly a vybaveny teplým oblečením, deštníky a pláštěnkami vyrážely každý den poznávat okolí Rožnova a Valašska.
Hanka měla na každý den nějaký program.Velmi příjemné relaxační a individuální cvičení s Katkou,večerní prezentace Canabis a Trulife. Ale hlavně jsme poznávaly okolí.Skanzen Dřevěné městečko, Valašskou dědinu, velmi se nám líbila exkurze ve výrobně svíček a ještě víc v její prodejně (jé, tam to vonělo a jak se utrácelo!).
Vyšláply jsme si na chatu Mír – musely jsme ji trochu hledat a měly jsme problém se zorientovat (no jo, mapa a žena), ale nakonec se nám přece jen ukázala.
Také jsme si nemohly nechat ujít Pustevny, všechny jsme došly k Radegastovi (jste všechny moc, moc šikovné)- u něj nezbytné foto a některá děvčata ho požádala o lepší počasí (žádost byla opravdu vyslyšena a počasí se konečně od té chvíle zlepšilo!!Holky, to byl fakt dobrý nápad, jen jsme tam asi měly jet už o pár dnů dřív.) Některé z nás šly ještě dál na Radhošt a ta nejzdatnější děvčata si to vyšlápla až zpět do Orbity, kde jsme byly ubytované.
Zajímavá byla i návštěva ve sklárnách v Karolínce a muzeum ve Velkých Karlovicích. Při každém našem výletu jsme si daly někde v hospodě nějakou dobrůtku a bylo nám fajn.
Předposlední den našeho pobytu jsme si naplánovaly celodenní výlet na Soláň... Počasí v sobotu ráno vypadalo hodně špatně. Některé z nás se rozhodly zůstat na Soláni a zbytek děvčat vyrazilo s přesvědčením, že počasí se musí umoudřit, ze Soláně do Milonova. To už jsme ale měly v čele muže (byl to můj manžel), který nám trasu naplánoval, ukázal na mapě, ujistil, že jde o nenáročnou hřebenovku(všechny ubezpečil, že se jedná o 8 km!!) a my vyrazily. Po chvíli ustal déšť a my byly odměněny hřejivými paprsky. Stoupání nebylo časté,cesta vedla lesem a pastvinami většinou po rovině,s pěknými výhledy. Některé z nás občas zaběhly do lesa - co kdyby tam byla nějaká houba – a cesta nám pěkně ubíhala.Zdárně jsme došly do cíle, kde právě pro nás přijížděl autobus. Manžel nám oznámil, že ze slibovaných 8 km to bylo trošku více - 11km, ale to nám nevadilo. Nohy trochu bolely, svítilo sluníčko, my měly pěknou červenou barvu a úsměv na rtech.
Večer jsme strávily opět při skleničce vínka, zazpívaly si, pobavily... a ve slunečné nedělní ráno se rozloučily.
Katka Vondráčková
Zlín
Fotogalerie
