Rekondiční pobyt v Českém ráji
Tluče bubeníček
1. Jede vláček do hor samý pískovec,
rekondiční pobyt, to je skvělá věc.
[:V Českém ráji, tam je krásně,
všichni o tom pějí básně.
Jede Jaruška, Květa, Maruška:]
2. Tluče Jana, tluče, tluče na hrnec,
holky honem vstávat,
jdeme na kopec.
[:Nekňučíme, nefňukáme,
vždyť my na to sílu máme!
Volá kopeček,
vemte raneček:]
3. Vyšly holky vyšly,
vyšly na kopec.
To byl ale krpál,
řekly nakonec.
[:Nehekáme, nebrečíme,
každým kopec pokoříme!
Výstup na kopec,
to je krásná věc:]
4. Každý výlet byla skvělá nálada.
Potom jsme si s chutí lehly na záda.
[:Neskuhráme, nesmlouváme,
ještě pořád páru máme,
a.
hola, holky, hej,
život překrásnej,
b.
hola, lidi, hej,
svět je nádhernej!:]
Nezapomenutelná Malá Skála
Štěstí, které jsme měly tentokrát na počasí, bylo skoro neuvěřitelné. Byl to ten zářijový týden, co sluníčko svítilo a hřálo jak v létě, a na obloze se neobjevil ani mráček. Byl by hřích tyhle dary nevyužít, a tak jsme v Malé Skále chodily a chodily, po lese, po stráních a skalách i podle řeky, a nastavovaly tváře paprskům. A všechny jsme se usmívaly, protože to ani jinak nešlo.
Myslím, že to byl pobyt, který si každá z nás maximálně užívala, a troufám si říct, že nejen díky tomu počasí… Ubytování i strava v hotelu Skála, u mammahelpky Věry Pruklové a jejího muže Kamila neměly chybu, v nabídce programu bylo jak cvičení s Hankou Vránovou, tak masáže dle vlastního výběru, něco málo arteterapie, přednáška k péči o jizvu a fyzioterapeutkou Hankou nabídnuté a hojně využité individuální konzultace včetně vyšetření, nějaký ten večírek, grilování šunky na terase, ale hlavně denní turistika.
Šneci i Draci vyráželi hned po snídani, kilometry ukusovali podle zdatnosti (a věřte, že některé naše „stařenky“, jak se samy pojmenovaly, nám mladším s přehledem předvedly, že sedmdesátka není vůbec na překážku, chcete-li zdolat 5-10 kilometrovou túru!) Stihly jsme i autobusový výlet na Sychrov, jindy zase vláčkem k Boskovským jeskyním, ty jsou opravdu moc zajímavé a skoro žádná jsme o nich nikdy neslyšela, a taky na Dlaskův statek, a na hrad Frýdštejn – všude se nám moc líbilo. Navíc hned v sousedství byla úžasná starodávná hospoda u Boučků, a nad ní v patře neuvěřitelná obrazová galerie… Všude jen samí přívětiví, příjemní lidé, a jak jsme si skoro všechny povšimly, potkávaly jsme nebývale ochotnou a slušně vychovanou mládež (to se v Praze vidí málokdy).
Zkrátka žádná vada na kráse, a tak jsme se všechny hned na místě dohodly, že příští rok v červnu sem zamíříme znovu… Jestli jste ještě nikdy nikde s Mammahelpem nebyly, pojeďte s námi bez obav, v Malé Skále se vám stoprocentně líbit bude!
Jana a Hanka
Můj první rekondiční pobyt
O tom, že Mamma Help pořádá rekondiční pobyty jsem věděla, ale nějak mi na ně nezbýval čas. Do loňského roku jsem pracovala a dovolenou jsme s manželem dělili mezi lyžování, cyklistické toulky po tuzemsku i Evropě a péči o zahradu u Sázavy. Letos se to dost podstatně změnilo – šla jsem do důchodu a najednou měla spoustu času.
Nevěděla jsem, že přihlášky na rekondiční pobyty se přijímají už od ledna, a tak, když jsem se někdy v květnu začala zajímat o Malou Skálu, zapisovala jsem se až na konec dlouhého seznamu zájemců. Ta Malá Skála mne lákala. Často jsem tudy cestou na hory projížděla, ale nikdy jsem si to tu neprochodila a teď jsem měla šanci.
Dopadlo to dobře – semtam někdo odřekl a nakonec jsem se mezi účastníky pobytu vešla. Ten týden neměl chybu! Sešla se nás tam správná parta (u tolika ženských najednou dost neobvyklé) a Jana s Hankou se staraly abychom se nenudily – rozcvičky, výlety, masáže, cvičení i večerní zábava. Každý si mohl vybrat. Navíc kvalitní ubytování, dobré jídlo a překrásné počasí – co víc jsme si mohly přát? Snad lepší kondici, protože přece jen okolí je dost kopcovité a ty nejkrásnější výhledy jsou shora. Já jsem si to ale užila báječně – prochodila jsem co se dalo a počítám, že příští rok na rekondičák pojedu znovu. Už se docela těším.
Růžena
