Růžová jízda v Přerově
Ty dva slunné dny byly náročné, ale pro nás velmi užitečné. Vůbec jsme si nemyslely, že o Růžový autobus bude takový zájem, hlavně u mladé generace.
Je až s podivem, kolik maminek nám kladlo otázky přímo na tělo. Zajímala je prevence, ale i léčba a život po ní. Nejen ženy, ale i muži měli zájem o informace a vyzkoušeli si na našem modelu samovyšetřování prsu. Na radu přišla také babička, měla starost o svoji nemocnou vnučku. Říkala: „Má dvě vysoké školy, ale chce se nechat léčit jenom léčitelem, který ji od jakékoliv jiné léčby zrazuje.“ Babička z toho byla nešťastná. Radily jsme jí s paní doktorkou Houserkovou , aby vnučku přesvědčila, aby neodmítala rady a léčbu onkologa. Byl to takový smutný případ, ale snad bude mít šťastný konec.
Potěšila nás jedna mladá žena, která si také na našem modelu vyzkoušela techniku samovyšetření. Měla spoustu otázek, které jsme se snažily zodpovědět a nakonec jsme ji požádaly o vyplnění dotazníku, pokud má čas. Odpověděla: „Samozřejmě, když vy nám můžete věnovat tolik času, tak já si těch deset minut také udělám.“ Bylo to velmi milé a povzbuzující. Posílilo nás to v přesvědčení, že naše práce má smysl.
Posádka autobusu byla milá a kamarádská, pan řidič také, děvčata z Mládeže Českého červeného kříže nám pomáhala jak mohla.Jen máme připomínku k dotazníkům, pro laiky jsou dost odborné a taky hodně obsáhlé – kdyby byly stručnější a srozumitelnější, vyplnila by je každá návštěvnice autobusu (takhle to některé vzdaly).
Marta Metelková, MHC Hradec Králové
Více o projektu Růžová jízda
nahoru
