Karcinom prsu mladých žen – mateřství patří ke kvalitě života ženy

Úmrtnost žen s karcinomem prsu dlouhodobě klesá a lékaři si kladou novou otázku: Jak zachovat kvalitu života mladých pacientek, aniž by je léčba připravila o možnost otěhotnět a vychovat vlastní děti? Naději jim dává medikamentózní léčba, která reverzibilně zablokuje produkci pohlavních hormonů.

Klub Zdravotnických novin, pořádaný 23. května v Praze, byl letos již druhým, jenž si dal za cíl seznámit čtenáře celostátních i odborných médií s tématem karcinomu prsu mladých žen. Navazoval na předchozí setkání (viz ZN 8/2013, přílohu Kongresový list), proto i složení diskutujících odborníků bylo totožné. Pozvání přijal prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph. D., vedoucí Komplexního onkologického centra a přednosta Onkologického a radioterapeutického oddělení LF UK a FN Plzeň, doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., zástupkyně přednosty Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, zakladatelka Projektu 35 zaměřeného právě na mladé pacientky s Ca prsu, a MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph. D., zakladatelka a primářka specializovaného pracoviště pro diagnostiku a léčbu zhoubných i nezhoubných nemocí prsu Breast Unit Prague. O unikátní pacientský pohled na problematiku se podělila Kateřina Benková, dlouholetá pacientka doc. Tesařové.

Karcinom prsu u mladých žen – vzácné, ale agresivní onemocnění

Prof. J. Fínek připomněl, že pacientek s karcinomem prsu pod 35 let sice není mnoho, mezi asi 7000 nových případů ročně v ČR zastupuje tuto věkovou skupinu pouze 160 až 180 žen. Navzdory tomu je karcinom prsu u mladých žen agresivnější než u žen starších. Nádorové buňky výrazně proliferují, prokrvená tkáň přináší vyšší riziko metastazování a s tím související horší léčebnou odpověď. Tyto ženy také své příznaky často podceňují, protože nepovažují za pravděpodobné, že by je tak závažné onemocnění mohlo postihnout v mladém věku.

Proč mamografie není vyšetřením první volby

Diagnostiku karcinomu prsu u mladých žen ztěžuje skutečnost, že mamografii není možné v tomto případě považovat za spolehlivou zobrazovací metodu, protože vysoká denzita tkáně může lehce skrývat případné nádorové ložisko. „Vrcholně vyzrálá prsní žláza obsahuje velké množství elastinu a fibrózních složek, což způsobuje, že je pro nás radiology mamografický snímek téměř nečitelný a mamografie pro pacientky znamená pouze zbytečnou dávku záření,“ vysvětlila MUDr. M. Skovajsová nevhodnost této vyšetřovací metody pro mladé ženy. Mnohem vhodnější je pro ně ultrazvuk, případně doplňující magnetická rezonance.

Jak zdůraznila MUDr. M. Skovajsová, doporučované ultrazvukové vyšetření jednou za dva roky je třeba doplňovat i každoměsíčním samovyšetřením, které se pacientky mohou naučit z instruktážních videí (např. na webech www.breastcancer.cz, www. dialog-jessenius.cz/samovysetreni nebo www.mammahelp.cz). Na rozdíl od žen starších 45 let, kterým zdravotní pojišťovny hradí preventivní mamografické vyšetření, si musejí mladé ženy preventivní vyšetření platit samy. Jedinou výjimkou jsou ty, u nichž je potvrzeno vysoké genetické riziko pro vznik karcinomu prsu.

Chemoterapii je možné zahájit i během těhotenství

Počet těhotných pacientek s karcinomem prsu je u nás ještě nižší než pacientek mladých, na jednu těhotnou pacientku s touto diagnózou připadá až 3000 pacientek netěhotných, proto je přístup k jejich léčbě velmi individuální. Pokud je karcinom diagnostikován do prvního trimestru těhotenství, doporučuje se obvykle umělé přerušení těhotenství. Po tomto klíčovém období vývoje plodu je ale možné přistoupit k chemoterapii, nebo vyčkat s léčbou do porodu. „Chemoterapie a těhotenství dnes nejsou věci, které by se navzájem vylučovaly. Léčbu sice nelze podstoupit do devadesátého dne vývoje plodu z důvodu možného teratogenního účinku, v ostatních případech však lze zahájit chemoterapii i během těhotenství,“ potvrdil obecný postup léčby těhotných pacientek s Ca prsu prof. J. Fínek. Doc. P. Tesařová v této souvislosti varovala před unáhlenou indikací k interrupci, zvláště proto, že léčba případné další těhotenství o několik let odsouvá. „Karcinom prsu v těhotenství neznamená žádnou fatální diagnózu, pacientky mají jen o 3 % horší přežití než ženy, které nejsou těhotné, ale nepříznivá situace nastává ve chvíli, kdy je nález karcinomu prsu učiněn v době kojení, zhoršuje totiž vyhlídky na úspěšné vyléčení o 40–50 %,“ upřesnila doc. Tesařová.

Ženy s karcinomem prsu mají nárok na mateřství

Karcinom prsu nevstupuje do života jen ženám, které jsou těhotné, ale i budoucím rodičkám. „V současnosti se posouvá gestační věk vysoko nad třicítku, proto počet těchto pacientek stále roste. Léčbou tak musíme zachránit nejen jejich zdraví a život, ale i kvalitu tohoto života, k níž patří především možnost mít děti. Tuto situaci je třeba mít na paměti při volbě vhodné léčby,“ potvrdila doc. Tesařová specifičnost dané skupiny pacientek a dodala: „Život ženy, která se dozví, že onemocněla karcinomem prsu, je otřesen zcela od základů a je ochotna pro to, aby se dostala ze spárů rakoviny, udělat vše. Přistoupí klidně i na kompletní odstranění vaječníků. Toto rozhodnutí se ale už nedá vrátit. Zkušený onkolog by měl zvažovat nejen všechno, co pro pacienta může udělat, ale i to, co udělat nemusí, a vstoupit tak i do určitého rizika za cenu udržení kvality jeho života.“ U hormonálně dependentních nádorů prsu, které se vyskytují asi v polovině případů, je žádoucí odstranit zdroj stimulace nádoru pohlavními hormony. Vedle chirurgické ablace ovarií ale existuje i šetrnější cesta, která umožňuje, aby se po ukončení léčby obnovila funkce vaječníků a ženám se navrátila menstruace – medikamentózní podávání analogů LHRH. Tyto přípravky pomocí jemného mechanismu blokují produkci estrogenů ve vaječnících po dobu léčby a po vysazení může žena opět otěhotnět. A jak potvrdila pacientka Benková, právě nejistota ohledně budoucího těhotenství byla nejpalčivější myšlenkou, která ji během léčby provázela.

„Když zkoumáme ekonomickou efektivitu vstupu nové technologie na trh, měříme roky kvalitního života. Kvalitní život ženy je život s dítětem, takže bychom to měli při léčbě mladých žen zohlednit. My to bereme v potaz a stejně tak by to měli brát v potaz i regulátoři,“ zakončil diskusi nad tématem prof. Fínek.

Zatímco fertilizace in vitro představuje z hlediska hormonální stimulace potenciální riziko pro pacientku po Ca prsu, přirozené početí do dvou let po ukončení léčby může naopak působit jako protektivní faktor před recidivou onemocnění a prodlužuje dobu přežití. To dokázala již téměř před deseti lety uznávaná klinická studie Effects of pregnancy after treatment for breast carcinoma on survival and risk of recurrence (Cancer: 2004). „Toto zjištění je překvapující, protože těhotenství znamená pro ženu nepochybně hormonální zátěž, na druhé straně je to ale fyziologický stav, není to žádná nemoc, a proto se ho snažíme dopřávat pacientkám co nejdříve,“ shrnula výsledky dosavadního výzkumu doc. Tesařová.

Ženy si také mohou nechat kryoprezervovat odebraná vajíčka, i když riziko jejich poškození při chemoterapii je nízké. Novou metodu představuje také laparoskopický odběr a zmrazení části vaječníků, která se poté implantuje zpět do těla, její výsledky ale zatím nejsou dostatečně přesvědčivé.

10.6.2013 Kongresový list str. 19

Všeobecná fakultní nemocnice