2. Zazvonil telefon

Zazvonil telefon. Vyzývavě. Nevím, jestli jste to také poznali, že telefon zvoní někdy jinak. Denně zvedám sluchátko toho přístroje, který je protivný a dokáže zdržovat, který je báječný a pomáhá, spojuje lidi z velkých dálek, přináší nové informace ze světových informačních sítí. Ten telefon zazvonil důrazně. Rychle zvedni moje sluchátko, někdo tě potřebuje… „prosím”.

„Ahoj Pavle, jsi to ty?”

„Nezlob se, že tě vyrušuji v práci, ale…”

„Libore, co se ti stalo?”

„Potřeboval bych se s tebou sejít.”

Večer jsme se sešli v příjemné vinárně. Těšil jsem se na setkání po letech. Kdysi jsme byli nerozluční přátelé. Prázdniny jsme prožívali spolu, toulali se přírodou, sedávali u ohně a hrávali na kytary, chodívali stejnými cestami. Pak jsme se oba oženili a vydali se různými směry.

„Pavle, potřebuji tvou pomoc. Jana onemocněla. Zřejmě má rakovinu prsu. Nemohu tomu uvěřit. Je zoufalá, pláče, není s ní řeč. Děti nerozumí tomu, co se stalo, nevím, jestli jim mám říci pravdu. Řekni mi, proč se to muselo stát právě nám.” Libor ze sebe soukal věty, které jsem slyšel mnohokrát. Mnohokrát jsem na ně odpovídal. Zřejmě na ně odpovídá mnoho lékařů, každý den.

„Libore, musíme někde začít. Musíme si o tom popovídat. Ještě jsi mi neřekl některé podrobnosti. Dnes to nemusí být zlé. Existují účinné léky. Péče je komplexní. I když nádorů přibývá, těch kteří jsou vyléčeni, je stále více. Řada lidí žije s nádorem. Jde o to, naučit se s nádorem žít.”

A tak jsme si dali první schůzku a slíbili si, že to všechno spolu probereme.

Jak definovat zhoubný nádor?

Lidské tělo se skládá z buněk. Vzájemně si podobné buňky tvoří tkáně, tkáně zase orgány. V buňkách je zakódováno nejen, jak budou vypadat a co budou dělat, ale také to, jak dlouho se mají dělit, a dokonce také to, kdy mají odumřít. Je-li vše normální, pak se u dospělého člověka vytváří tolik nových buněk, kolik jich odumře. Jsou tkáně, které se stále obnovují. K nim patří třeba krev, tedy krevní buňky nebo buňky sliznic, buňky povrchu kůže, buňky v kostech a mnoho dalších. Pak jsou také buňky, které se jednou provždy přestanou množit a jejich počet je tak jednou daný. K nim patří buňky nervové a svalové. Zatímco krev, kterou člověk ztratí při zranění, se rychle obnoví, svaly, které si sportovec natrhne při sportovním výkonu se již neobnoví znovu svalovými buňkami, ale v místě vznikne jizva z vazivových buněk. Když na buňku působí kancerogen – škodlivina, která má vliv na její řídící centrum – může dojít v zásadě ke dvěma projevům:

  • obnoví se zastavené buněčné dělení a buňky se začnou neřízené dělit,
  • poškodí se gen, který je zodpovědný za přirozené odumírání buněk a tak se buňky začnou hromadit.

Nádor je tedy nějakým výstřelkem tkáně, či buněk, které se začnou neřízené, nekontrolované množit. Buňky zhoubného (maligního) nádoru mají ještě další vlastnosti (na rozdíl od nádorů nezhoubných, neboli benigních). Jsou agresivní, vrostou do okolí a naruší okolní tkáň. (např. do cév, kde mohou způsobit krvácení). Nádorové buňky jsou závislé na tom, zda jsou dobře zásobeny kyslíkem, proto samy nádorové buňky produkují zvláštní látky které způsobují tvorbu cév. Nádorové buňky produkují mnoho látek, které narušují imunitu svého hostitele tak, že proniknou imunitní obranou. Kdyby je neprodukovaly, pak by je imunitní mechanismy hostitele rozpoznaly a zničily (další látky, které buňky produkují, způsobují např. nechutenství, únavu, hubnutí aj.).

Další vlastností, která chybí nezhoubným nádorům, je metastazování. To znamená, že se od primárního nádoru oddělují buňky, které se dostanou do krevního oběhu a s krví putují někam na druhý konec organizmu (třeba do jater, plic nebo kostí). Tam z krevného oběhu vystoupí a začnou se dělit. Vzniká tak druhotný nádor – metastáza. Takto vzniklým metastázám se říká vzdálené. Řada nádorů vytváří ještě regionální metastázy lymfatickou, mízní cestou.

Zhoubné nádory, které vznikají z buněk zevního a vnitřního embryonálního listu nazýváme karcinomy. Nádory, které vznikají z buněk a tkání středního listu (mezodermu) – z kostí, svalů, vaziva a chrupavky, se nazývají sarkomy, z krve leukémie, z buněk lymfatických uzlin – lymfomy a z buněk pohrudnice a pobřišnice — mezoteliomy. Z toho vyplývá, že existuje mnoho druhů rakoviny.

Proč nádor vznikne, to se přesně neví, i když známe mnoho okolností a projevů, které tzv. maligní zvrat doprovázejí. Víme, že je to proces několikastupňový. Některé stupně lze odhalit a léčit, což dává určitou naději. Nádory jsou obecně vyvolány nejrůznějšími příčinami, a to fyzikálními, chemickými, viry, vlivy dědičnosti a zřejmě mnoha dalšími poruchami, např. změnami imunity apod. Obecně se tyto vlivy (nejčastěji chemické) nazývají kancerogeny. Mezi nejznámější kancerogeny patří látky v cigaretovém dýmu, známým kancerogenem je radioaktivní záření, také mnoho chemických sloučenin jako vinylchlorid, anilín, nikl apod. Primární prevence tedy znamená vytvořit zdravé životní prostředí tak, aby nádory vůbec nevznikaly.

Člověk může proti nádorům bojovat tak, že se snaží odhalit nádor co nejmenší, v době, kdy jej lze dobře léčit. Např. karcinom děložního čípku v prvním stadiu má vysokou reálnou naději na vyléčení, ale když už začne metastazovat, šance se snižují. Proto jsou vypracovány některé postupy pro časné odhalení nádorů. Patří mezi ně například pravidelné gynekologické prohlídky nebo pravidelné mammografícké vyšetření, které může odhalit karcinom prsu již velikosti několika milimetrů. Léčba tak malého nádoru potom jistě může být úspěšná.

V praxi máme každý odpovědnost sám za sebe, proto každý musí sám sledovat svůj zdravotní stav, příznaky, které by mohly signalizovat onemocnění zhoubným nádorem. Říkáme jim varovná znamení. Patří k nim krvácení z konečníku, krev v moči, krvácení mimo menstruační cyklus žen, krvácení po pohlavním styku, krev ve vykašlaném hlenu. Dále je třeba sledovat objevení se bulek v místech, kde jsou mízní uzliny nebo ve starých jizvách, zvětšení varlete, nehojící se rány nebo změny mateřských znamének.