8. Detaily intimního života aneb všechno, co jste si kdy přáli vědět o sexu a rakovině prsu

„Dělali jsme to orálně“, řekl jeden muž o sexu v měsících, kdy byla jeho žena vyčerpaná chemoterapií a vůbec se na milování necítila. „Prostě jsme o tom jenom mluvili.“

Hlavně že o tom alespoň mluvili.

V hovorech o rakovině prsu existují dvě velká tabu. Jedním je smrt a tím druhým je sex. Dvě věci, které ale ke každému životu neodmyslitelně patří.

Lékaři mají co dělat, aby operací, chemoterapií a radioterapií zachránili ženě život.

Mají třeba pocit, že nemají čas zabývat se tématem pacientčina milostného života.

Nebo je jim to trapné se ptát. Na konferenci o rakovině prsu ve Filadelfii se sociální pracovnice zeptala sálu plného žen (a několika oddaných manželů), zda se někdy jejich doktoři během léčby o sexu zmínili. Spočítal jsem, že zvedli ruku tři lidé. Pacientky sami také asi nemají potřebu zařazovat otázky o sexu mezi ty nejdůležitější věci, na které se chtějí zeptat. Bojí se a potýkají s vedlejšími účinky léčby, které prostě musí přetrpět. A pokud ještě přišly o prs a jsou zrovna bez vlasů, můžete se vsadit, že se necítí ani nijak zvlášť přitažlivé.

Ale jsou tu manželé. Ano tady jsme. Pořád máme svou práci od devíti do nevím kolika. Až na to, že si možná bereme volno, abychom mohli s manželkou k doktorovi.

A taky pravděpodobně přebíráme část odpovědnosti za děti a domácnost. Takže jsme dost vytížení. A také máme strach. Ale pořád máme sexuální touhy. Jeden můj kolega (52 let) shrnuje své pocity ohledně sexu od doby před šesti lety, kdy jeho ženě (51 let) zjistili rakovinu prsu, následovně: „Pořád jsem přesně ten chlap, jako jsem byl dosud. Hormony se nemění. Minulý týden jsem měl chuť na sex nejméně desetkrát a tento týden to není jiné. Testosteron mi našeptává: Měl by ses s někým vyspat. Ale safra, jsem ženatej, tak by to měla být nejspíš moje manželka. Aha nemá zájem. Tak holt ten chtíč budu muset, abych tak řekl, zaparkovat.“ A proto se mnoho manželů pacientek s rakovinou prsu bojí s manželkou třeba jen flirtovat.

Nechtějí, aby si jejich žena chudák myslela, že ji k sexu tlačí, a tak se stáhnou do sebe. A žena si pak myslí, že o ni její muž už nestojí. V takové situaci prostě nemůžete vyhrát.

My s manželkou jsme patřili mezi ty šťastnější páry. Když nám její onkolog vypověděl všechny ty strašné věci, které může chemoterapie s tělem udělat – jmenovitě především to, že moji ženu změní v plešatý, zvracející a bledý stín jejího bývalého já – dodal ještě ztlumeným, mírným hlasem! Ale i v tomto období můžete pokračovat v sexu.“

Chtělo se mi zeptat, zda si z nás nedělá legraci. Nedělal. Ze zpětného pohledu jsme mu byli – já i moje žena – nesmírně vděčni za myšlenku, kterou nám nasadil do hlavy, že totiž rakovina nemusí znamenat abstinenci milostného aktu.

Ale stejně tak, jako má léčba prsu mnoho variací, i tento akt může mít mnoho podob. Pro mnoho párů je období bezprostředně po sdělení diagnózy dobou, kdy na sex nemá patrně ani jeden z partnerů pomyšlení. S manželkou jste nepochybně oba v šoku. Běháte po doktorech, sháníte informace a snažíte se myslet na to, co je třeba ještě udělat. Není třeba říkat, že žádná z těchto činností nepodněcuje vzplanutí romantického citu. Sex přesto není ztracen navždy. Jakmile se žena doví vše potřebné, část úvodního stresu pomine a může se stát, že se milostná nálada už i v této etapě znovu vrátí. Znovu to zajiskří, třeba v jiné, „éterické“ formě. Zkuste to jako kdysi na začátku vašeho vztahu. Už jen vzpomínka na ty letmé dotyky a malé projevy pozornosti navodí příjemnou atmosféru. Nebo to zkuste ve formě černého humoru, jako u jedné mé přítelkyně, která vzpomíná na „sex na rozloučenou s prsem“ před mastektomií.